Chodím městem a dívám se za vrata aneb Dětské koutky mají být na očích!

Vím, že zase narazím, ale… Právě proto, že je úplně jiná doba, než byla za mého dětství, právě proto si myslím, že dětské koutky, mají být mezi domy, tak aby maminky měly svoje děti na očích. A to i přes hluk, který tropí, ale...

Dělo se to za minulé vlády, kdy na kladenské radnici kraloval primátor Volf (VPK) a děje se to i za vlády jeho následovníka Jiránka (ODS). Co? Že byly a jsou, údajně na žádost občanů, odstraňovány lavičky a rušena letitá dětská hřiště na kladenských sídlištích. Sám jsem na jednom takovém hřišťátku vyrostl a máma spolehlivě věděla, kde mě najde. Vím, opakuji se, ale...

Byl to legendární plácek za restaurací Pražanka na Okrsku 0. Co si pamatuji, nebylo na něm nic jiného než dvě branky. Byl takřka permanentně obsazený – když si na něm nehrály děti, tak tam proháněli mičudu starší kluci nebo tátové, aby si udělali žízeň na pivo za rohem v „Práže“. Podobně jako já na něm vyrostly další generace dětí, ale…

Najednou začal vadit. Proč? Protože děti a mládež byla hlučná. I my jsme často dělali kravál, až na nás dospěláci museli zakřičet z okna, abychom se uklidnili a my alespoň na chvíli ztichli, ale... Současnost je jiná resp. chování dětí a mládeže. Okřiknutí z okna by ve většině případů nejenže nezabralo, ale naopak by rozpoutalo ironický smích či dokonce nadávky a agresivitu. A lidé za okny se bojí ozvat. Není proto divu, že si raději alibisticky ztěžují a žádají radnici, aby byly z parků odstraněny lavičky a v sídlištích zrušeny dětské koutky. Chápu je, ale… Nesouhlasím s nimi! Proč?

Něco definitivně zrušit je sice nejjednodušší řešení, ale... Ve skutečnosti to však není vítězství nad zlem – v tomto případě nad nevychovaností a hrubostí, nýbrž ústup od hodnot a tudíž prohra. Ti, kteří si dnes ztěžují, jsou možná z mé generace šedesátníků, tedy ti, kteří si na výše zmíněných pláccích hráli, ale už asi zapomněli, jak se tam vyblbli a byli šťastní… A než aby bojovali o bezpečné plácky, aby si na nich mohla hrát i jejich vnoučata, tak raději křičí zrušte je, ale…

Pak najednou zjistí, že si děti nemají kde hrát. Tak jako nedávno v kladenském sídlišti Na Štěpánce. I tam bylo dětské hřiště s hracími prvky, ale… Nastala obdobná situace, jako už několikrát předtím. Na žádost obyvatel sídliště, bylo hřišťátko z obvyklých důvodů kladenskou radnicí ochotně zrušeno. Ale občané opět křičí! Tentokrát však, že si jejich děti nemají kde hrát. Co s tím?

Chápu, že pro městský úřad, ať na něm sedí Petr nebo Pavel, není příjemné řešit problémy mezi občany, tím spíše mezi skupinami občanů. Sice k tomu mají potřebné nástroje v podobě dvou policejních sborů, bohatého kamerového systému a městských vyhlášek, ale...  Než aby proti hlučným okupantům dětských hřišť a jiných veřejných prostor patřičně zasáhli, tak raději ochotně problémová místa zlikvidují a alibisticky se odvolávají, že jenom plnili přání občanů – nechci spekulovat o tom, jestli ta přání byla skutečná nebo uměle vyvolaná, případně kolik těch stěžovatelů bylo...

Nejlepší je udělat z defektu efekt. Dětské hřiště Na Štěpánce kladenská radnice sice zrušila, ale kvůli nespokojenosti občanů takřka záhy oznámila záměr vybudovat nové dětské hřiště v budoucím zrekultivovaném cípu Panské louky. Ta je sice nedaleko sídliště, ale… Až za frekventovanou silnicí a také trochu z očí rodičů – nevím jak kdo, ale já bych tam svá vnoučata bez dozoru nepustil. Jiného názoru je však radní Hanes. „Na Panské louce je místa dost a pokud by se umístilo dozadu k bývalé vlečce, křik dětí by nikomu vadit neměl,“ podotýká Hanes v Kladenském deníku a slibuje, že se město nechystá projekt odložit do šuplíku.

P.S. Nevím jak staré děti má pan Hanes, ale… Rád bych, na umístění náhradního plácku, slyšel názor jejich maminky.