Chodím městem a dívám se za vrata aneb Chci víc pivních křižovatek...

Řidiči, projíždějící Kladnem přes pivní křižovatku kolem lesa na Sítné, ji proklínají. Proč a proč pivní? Protože se tu často zdrží a potom nestihnou přijít včas – třeba na pivo. A já si škodolibě mnu ruce a říkám, jen houšť…

Už léta máme domluveno, že ten kdo přijde pozdě, tak platí pivo! Není to sice napsáno v žádné koaliční či opoziční smlouvě, ale držíme slovo – co ale platí u piva, neplatí bohužel v politice… Nedotknutelní by si z nás měli vzít příklad. Přiznávám, že většinou nestíhám já, ale tentokrát se to povedlo jemu. No a protože je velice soutěživý, nebo spíš kolenovrt, tak byl naštvaný o to víc. Přiťukli jsme si a to víte, že jsem si dal záležet, aby viděl jak mi to „jeho" pivo chutná. A potom se zachmuřenou tváří začal…

Že prý za to může ta zkur… světelná křižovatka u lesa na Sítné. Se zaujetím, kterému jsem se v duchu smál, ucucávaje „jeho" pivo, mi celým tělem dramaticky znázorňoval zapeklitou dopravní situaci, ke které tam dochází takřka celodenně, protože… Řidiči, kteří jedou od zimního stadionu a chtějí odbočit kolem lesa doprava, tak tak nemohou učinit i když mají na semaforu zelenou. „Proč?“ zeptal jsem se „dobrosrdečně“ a přidal zemanovský bonmot, že asi neumí moc řídit, když neví, že pokud chce odbočit vpravo, tak musí točit volantem na tutéž stranu... Chytil na první našlápnutí: „Asi proto, že jsou totálně zablokovaní, kvůli tomu zkur… trávníku!“ Chápavě jsem přikyvoval, ale asi ne dostatečně.

Vytáhl svůj chytrý telefon, „vyguglil“ na něm problematickou křižovatku s kontroverzním kouskem zeleně – takovým nanicovatým srpečkem trávníku, velkým jako měsíc po úplňku, kvůli kterému přišel o pivo, protože se tam prostě nevešel. Znám to tam. I když už léta neřídím, vím, že silnice je v tom místě příliš úzká na to, aby zde mohl být odbočovací pruh. Proto řidiči odbočující vpravo musí trpělivě stát za těmi, kteří jedou rovně a čekat až na ně přijde řada.

„Zdržuje to všechny. Přitom by stačilo, kdyby alespoň kus toho trávníku odbagrovali.“ dodal konstruktivně. Škoda každé travičky, ale… V tomto případě jsem mu musel dát za pravdu. A vydělali by na tom všichni. Řidiči, ale i majitel honosné vily stojící přímo u křižovatky, kterému přímo před okny takřka neustále smrdí šňůra aut. „Vole, vo tom napiš…“ dodal na závěr. Přiťukli jsme si, dopili a dali si ještě jedno, ale… Už každý za své.

P.S. Mám-li být upřímný, tak doufám, že pivní křižovatka u lesa zůstane v současném stavu ještě hodně dlouho. Proč? Protože bych mohl zadara urvat ještě nějaké pivo.