Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kavárníkovy klavírní ňamky…
Ta cukrárna je na strategicky výhodném místě. Ze základky na staré Amálce jsme to do ní měli jenom přes ulici. A tak jsme si o přestávce tajně běhali, jenom tak ve cvičkách, pro Eskymo za pade neboli padika čili padesátník – ano, to byla mince, o které mladá generace netuší, že vůbec existovala, natož, že by se za ni dalo něco koupit...
Přiznávám, že vzhledem ke zmíněným nostalgickým souvislostem, jsem zprvu z pozvání na kávu do cukrárny resp. kavárny ŇAMŇAM, nebyl nijak odvázaný. A to i přesto, že mi k tomu měl hrát na piano sám pan kavárník. Ale protože dámě neumím říct ne, tak jsem šel, připraven na nejhorší, leč… Ve dveřích z dětství důvěrně známé cukrárny, nás vítal charismatický pan kavárník. Na první kouknutí mi, nevím proč, připomínal mladého číšníka z filmu Obsluhoval jsem anglického krále, ale... Záhy jsem zjistil, že z této filmové postavy má naštěstí jen její prvorepublikovou ochotu a úctu k zákazníkům.
Vytáhlý, s úsměvem a módním třídenním strništěm, které mu, na rozdíl ode mě, seklo, stejně jako kalhoty předválečného střihu, decentně doplněné bílou košilí a vestičkou. Uctivě nás dovedl ke stolku a s vemlouvavým akcentem hlasu herecké legendy Oldřicha Nového nám doporučil kávu, o kterou osobně pečuje. A já si najednou připadal, jako v době, kterou jsem sice jen taktak nezažil, ale ve které bych chtěl žít – ovšem, jako střední třída… Bylo mi příjemně a se mnou asi dalším patnácti hostům – většinou dámám, ale byla tu i mladá rodinka, která hrála domino. Ti všichni přišli strávit příjemný sváteční večer – byl 17. listopad…
Když jsme měli všichni „nandáno“, pan kavárník prošel mezi stolky, všechny nás ještě jednou pozdravil, popřál dobré chuti a stejně dobré zábavy a usedl k pianu. Cítil jsem se, jako v legendární pražské kavárně Slavii – jenom ten romantický pohled na Hradčany chyběl. Kdyby ho slyšel slavný kladenský klavírní virtuos Jiří Hubička, který žil a tvořil nedaleko, tak by občas káravě pozdvihl obočí, protože nějaká ta chybička se sem tam vloudila, ale… To vůbec nevadilo, protože z jeho hry vyzařovala upřímnost a radost. A vůbec, před samoukem, který hraje necelé tři roky a pustí se na veřejnosti do skladeb Jaroslava Ježka, Osvobozeného divadla, Semaforu a dalších klobouček dolů.
P.S.: Když jsem si přečetl, co jsem napsal, lekl jsem se, že to možná vyzní, jako reklamní článek, kterých jsem za svůj novinářský život napsal desítky – říkal jsem jim óda na radost. Možná jo, ale… Věřte, že tentokrát to nebylo na objednávku, nýbrž od srdce, které se ten večer usmířilo s názvem ŇAMŇAM.
Luboš Chott
Moje divadelní cesta z Kladna do Strakonic aneb Mé divadelní pětiletky
Jižní Čechy mám rád – s klukama jsme tam jezdili na čundr na různá místa, ale do Strakonic nikdy. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že tam jednou budu hrát divadlo, tak bych se mu asi vysmál. Ale... Nikdy neříkej nikdy.
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Tady je Volfovo!
Se zvědavostí sobě vlastní, jsem na streamu shlédl 16. zasedání zastupitelů města Kladna, ale... Žádné překvapení se nekonalo. Primátor Volf v duchu, že zasedání městského zastupitelstva není žvanírna, rázně umlčoval opozici, ale...
Luboš Chott
Paní předsedkyně Sněmovny ČR, postavte neukázněné poslance a poslankyně ke zdi!
Sledování televizního přenosu z Parlamentu ČR, je „zážitek". Viděl jsem „elitu“ národa, která se chovala, jako nevychovaní spratci! Doufal jsem, že se změnou vedení Poslanecké sněmovny se vystupování zákonodárců zlepší, ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kladenský zázrak! Romský nájemník dostal výpověď!
Nikomu, bez ohledu na rasu, vyznání či pohlaví, nepřeji, aby přišel o střechu nad hlavou, ale... Když dotyčný neví, co to znamená mít dobré sousedské vztahy s ostatními nájemníky, tak musí přijít domluva a když nepomůže, tak trest!
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kačce o zdražení kladenské vody raději ani neřeknu
A je to tu zase! Zdražení vody v roce 2022 skoro o 7 % tj. o 7,50 Kč. Naší vody, kterou kladenští politici zaprodali cizákům z Veolie! „Díky" nim zaplatíme vodné a stočné za 1 kubik pitné vody šílených 115,39 Kč. Jak dlouho ještě?
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Rebelské Kladno slaví Vánoce
Navzdory vládním nařízením se u nás na Kladně Vánoce slaví se vším všudy – tedy až na svařák, ale... Nechybí stánky, ani slavnostní rozsvícení vánočního stromu – letos máme moc pěkný a do 30. prosince je připravený kulturní program.
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kostelní kladenské kluziště
Nejsem nepřející a kdyby na to přišlo, tak bych si, i v mém pokročilém věku, obul staré kanady a hupnul na led, ale... Nehupnu! Proč? Protože jsem letitým odpůrcem vánočního kluziště, které se neuctivě mačká na kladenský kostel.
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Sněhulák postavený na hlavu?
Nejsem nevděčný, naopak jsem rád za vánočně vyzdobené kladenské ulice. Pamatuji, když jsme předvánoční čas poznali snad jenom podle ještě delších front než jindy, takřka na cokoliv. A o neonech v ulicích, se nám ani nezdálo, ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Bojím se, že klece na popelnice nepořádek nevyřeší!
Nepořádek kolem kontejnerů na komunální odpad je problém. Ve svém článku v Měsíčníku kladenské radnice, se k tomu vyjádřila náměstkyně primátora Petra Melčová. Řešení a možné zlepšení situace vidí v klecích na popelnice. Ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kluziště na Kladně ano, ale…
„V Českých Budějovicích, by chtěl žít každý,“ je slavná cimrmanovská hláška. Já třeba kvůli rovnému náměstí Přemysla Otakara II., na kterém mají každou zimu pěkné kluziště. I na Kladně máme kluziště, letos dokonce dvě, ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kladenský primátor konečně bouchl do stolu
Nevím, co přimělo kladenského primátora Volfa k tomu, že se rozhodl pro reorganizaci městské policie. Možná stížnosti občanů na rušením nočního klidu či osobní zkušenost s tímto problémem nebo blížící se komunální volby? Ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kladno opraví zdevastované obecní byty, ale...
Město Kladno chce jít příkladem a novým nájemníkům předávat obecní byty v takovém stavu, aby do nich, po nastěhování, nemuseli investovat tisíce. Zřejmě očekává, že ti, kteří městské byty opouštějí, se budou chovat také tak. Ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb kladenské revizory/ky MHD prý zaměstnává radnice
Aby kontrolu jízdních dokladů cestujících v kladenských mandelinkách prováděl sám dodavatel dopravních služeb, se prý radnici, coby jejich objednavateli, nezdálo dost důvěryhodné a tak prý revizory/ky zaměstnává město. Ale...
Luboš Chott
Nahoře bez do autobusu ano či ne?
Omlouvám se za sexistický titulek, ale... Na titulku záleží čtenost článku. Tím nahoře bez jsem myslel ústa bez respirátoru. Ač důchodce, nepovažuji se za poslušnou ovci, ale... Jsem tzv. stará škola, takže respektuji nařízení, ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Špendlíky už netáhnou
Jako kluci z Nového Kladna jsme měli přehled o tom, co v které zahradě roste a kdy bude čas sklizně – někdy nás při polním pychu nachytali domácí nebo hlídač a jednou také policajt. Vděčným ovocem tehdy byly i tzv. špendlíky, ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kožovka a vápenky jsou ostuda kladenské radnice!
Kladno je dělnické město, které si díky Poldovce a šachtám užilo své století slávy, ale... Nyní, nebýt hokeje resp. slavné 68, by po něm neštěkl ani pes. Historických objektů je na Kladně pomálu i proto, že si jich nevážíme, ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kladenská (anti)koncepce rozvoje města
Pravidlo, že do poražených se nekope, v kladenské komunální politice neplatí. Neplatilo za exprimátora Jiránka a neplatí ani za primátora Volfa. Není nadto udělat z opozice blbce, třeba s pomocí tzv. Radničníku čili hlásné trouby.
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb K Dubí patří i Dříň a Na Šestém!
Začnu kde jsem se narodil, Nové Kladno byl můj světadíl a dětství ráj. Jak Atlantida zmizelo, jako Dubí štěstí nemělo – Hobitů kraj...
Luboš Chott
Prokrastinace, nebo jenom lenost?
Omlouvám se za nespisovnost, ale... U nás na Kladně říkáme odpočinku či pauze při nějaké činnosti voraz. A právě pauzičku neboli voraz, jsem si dal od psaní blogů, protože se mi nechtělo psát, ale... Po pár dnech jsem už chtěl, ale...
Luboš Chott
Mám rád Karlovarské rohlíky, ale…
Snad každý máme vzpomínku – někdo starší, jiný zase mladší, na nějakou pochutinu, na které ujížděl, nebo ještě ujíždí. Já to takhle mám s Karlovarskými rohlíky – dodnes si na jazyku dovedu vybavit jejich vláčnost a mastnotu, ale...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 303
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 496x