Předpokládám, že většina čtenářů mého blogu jste praváci, zatímco já patřím k po staletí utlačované menšině levorukých. Chtěli jste nás násilím přetransformovat na VÁS, ale my jsme přežili. Je nás stále víc a jednou přijde den...
Jakým právem jste nás vraždili a mrzačili na těle i na duchu za to, že máme šikovnější levačku a někteří z VÁS ji ještě i dnes spojují s ďáblem nebo ji pohrdavě nazývají špinavou – nebyla to tak trochu genocida? Ale když se VÁM to hodilo, tak jste nás hnali do první linie… Třeba ve středověku při dobývání hradů se VÁM pravákům hůře šermovalo a stoupalo po pravotočitých schodech do věží, no a tak jste tam poslali nás leváky.
Je nás v lidské populaci asi deset procent a v Česku každý desátý – bohužel více mužů nežli žen... Podle nějakých vědců – nejspíš praváků, prý za levorukost mohou pravděpodobně geny a pak také neurofyziologický vývoj dítěte či komplikovaný porod. S těmi geny souhlasím, ale... Co když je to obráceně a ti jiní jste VY? Zamysleli jste se někdy nad tím, jaký je život leváka ve VAŠÍ většinové společnosti? Abyste věděli, tak je dost nebezpečný a taky trochu smutný, protože se musíme takřka denně vyrovnávat s pravostrannými nástrahami. Kašlete na nás! Nepočítáte s námi ani u prachobyčejných přepážek úřadů, kde musíme zápasit s propiskou připevněnou na pravé straně pultíku.
Na 13. srpna jste nám sice dali svátek, ale nedlužíte nám mnohem víc? Například odškodné za odboj nebo alegorický průvod Prahou, jako mají ostatní menšiny. Chceme také omluvu od celého pravorukého světa! A jestliže Romové nejsou cikáni, tak my jsme levorucí a nikoliv leváci! Chceme své vývrtky a otvíráky na konzervy a také pracovní nástroje pro leváky – máme více pracovních úrazů než VY. A také více dopravních nehod. Proč asi? V autě jste si dali na pravou stranu nejenom řadicí páku, ale také většinu důležitých knoflíků na palubní desce a ruční brzdu.
Můj tatínek byl levoruký, brácha a já jsme také, takže maminka pravačka, byla v naší rodině jako vetřelec, kterého jsme milovali… Jsem „polepšený" – přeučený levák, což v praxi znamená, že sice píšu pravou rukou, ale jako prase – můj rukopis se zasekl a cca od dvanácti let se skoro nezměnil… Ale kreslím a rýsoval jsem oběma – na stavárně ze mě vyučující šílel, když viděl, jak si u rýsovacího prkna přehazuji tužku z jedné ruky do druhé a pohodlně pracuji, zatím co spolužáci museli občas rýsovat „přes ruku“. Ale kdybych měl vzít lžíci do pravačky, tak bych se nenajedl. Chleba krájím levačkou. Hřebíky zatloukám také levou, ale při řezání ruční pilou mi to je jedno – řetězovou řezat nemůžu, protože je konstruovaná pro praváky. Nůžkami jsem se musel ve škole naučit stříhat – nebo spíš pižlat pravačkou a konzervy jsem se také naučil otvírat pravou.
Ale všechno špatné je pro něco dobré… VAŠE pravoruké prostředí nás neustále nutí, abychom používali i pravou ruku, kterou jsme si postupně vypracovali k určité dokonalosti, zatímco VY budete na levačku pořád leví. Přizpůsobujeme se snadněji a rychleji a náš mozek je pružnější než mozek praváka. Máme také velmi dobrou prostorovou představivost, jsme tvořiví a kreativní. Máme nadání na matematiku – to se mě netýká… Jsme vlastně výjimeční, ale i mezi námi se najdou hajzlové např. Adolf Hitler.
P.S. Teď už doufám chápete a nedivíte se mým článkům…
