Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je mi jedno, že máslo stojí ranec…

31. 07. 2017 5:12:12
Jako někomu neva, že zdražil třeba kaviár, tak mně je zase jedno, že zdražilo máslo, protože... Už jenom vzpomínka na svačinky ve školce, kde se ostatní děti cpaly rohlíky s máslem nebo na máslové loužičky na krupicové kaši a brr...

...není mi dobře ještě dneska. A to byl také důvod, proč moje mise v této školní instituci velice rychle skončila – prostě problémový od mateřinky... Na základce nás, coby prvňáky, vzali do školní jídelny, abychom ochutnali jak dobře vaří a přihlásili se k pravidelné konzumaci UHO (univerzální hnědé omáčky). Těšil jsem se, že se spolužačkou Zdeničkou budeme jíst u jednoho stolu. Maminka mi pro tuto slavnostní příležitost koupila nový dětský příbor - dnes s ním jedí moje vnoučata. Ale znovu se opakoval příběh s krupicovou kaší... Já se musel vzdálit, na moje místo vedle Zdeničky si sedl nějaký Franta a bylo po lásce.

Když mě maminka chtěla donutit, abych se učil, tak stačilo, aby řekla: „Skoč do konzumu pro osminku másla.“ V tom krámě to sice zajímavě vonělo vším možným, ale představa nevzhledné žluté hroudy másla na pultu, z níž hokynářka dřevěnou špachtlí nabrala požadované množství nenáviděné hmoty, kterou kydla na pergamenový papír, stačila, abych se zaujetím zabořil hlavu do jinak stejně nenáviděné učebnice matematiky. „Nesnáším tě, máslo jedno pitomý, kéž bys žluklo..." hudral jsem tenkrát.

Máslo mohlo také za třídní důtku, kterou dostala celá naše 9. A za to, že jsme nevěděli, kdo z nás neoblíbené učitelce hudební výchovy hodil chleba s máslem do piana, který ryčným rytmem budovatelských písní dokonale rozmašírovala, čímž dílo zkázy dokonala... „To máš za to, že nám nechceš hrát Beatles!" rebelovali jsme mlčky - psal se totiž rok 1968. Kromě kolektivní poznámky jsme museli kolektivně zaplatit odtažení, vyčištění, odbahnění...

P.S. No a tak se mi po tom všem nedivte, že když dnes cena másla letí nahoru, že říkám, dobře mu tak! Až mě uvidíte s máslem, tak jdu spáchat sebevraždu...

Autor: Luboš Chott | pondělí 31.7.2017 5:12 | karma článku: 14.91 | přečteno: 964x

Další články blogera

Luboš Chott

Babiš, jako prostředek…

Ať si kdo chce co chce říká, ať si mamka slzy utírá, jednou mám volební právo, tak to hodím komu chci já – třeba Babišovi. A je mi šumák, že mě ti nejslušnější z vás nazvou ovcí z tupého stáda – tzn., že 27 % voličů jsou tupci?

19.10.2017 v 4:22 | Karma článku: 27.70 | Přečteno: 787 | Diskuse

Luboš Chott

Chodím městem a dívám se za vrata – na chodníky prý už nezbylo…

Každé město má tzv. dobré adresy a potom ty ostatní... Má je i Kladno. Jenomže všude žijí lidé. I Na Koreji. Za desetiletí jsou zvyklí, že bydlí na periférii města – dnes by se noblesně řeklo v satelitu, ale i oni mají své nároky...

16.10.2017 v 5:06 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 318 | Diskuse

Luboš Chott

Hurá do důchodu – 475 Kč a co dál...

Když jsem konečně dosáhl penzijního věku, řekl jsem si mé oblíbené: „Všechno špatné je pro něco dobré." Vždyť i stáří má své výhody – je váženo, ctěno a na důkaz toho nám společnost poskytuje řadu výhod např. valorizuje důchody...

9.10.2017 v 3:48 | Karma článku: 39.72 | Přečteno: 3897 | Diskuse

Luboš Chott

Je to tak, šaty dělaj úředníka…

Nedávno mě zaujal článek, ve kterém jeden politik apeloval na některé nevhodně oblečené pražské zastupitele, jež by dle něho měla primátorka vykázat z jednání. Inu, je to pravda odvěká, že šaty dělaj člověka, ale...

2.10.2017 v 0:03 | Karma článku: 9.62 | Přečteno: 452 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Leoš Zatloukal

Rozvíjení řešení „úzkým“ a „širokým“ způsobem

V tomto zamyšlení bych se chtěl vrátit k zásadnímu tématu „řešení problémů“ (ve smyslu odstraňování či nápravy) a „rozvíjení řešení“ (ve smyslu společného vytváření něčeho nového, změny).

21.10.2017 v 23:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 65 | Diskuse

Hatem Berrezouga

Ať jde pravda a láska do ...

Blahopřeji většině českého národa k volbám. „ZDAR Tobě Česko! Ještě jedno jsi vzdoroval času zlobě, jak odolals věky bouřím všem!“

21.10.2017 v 23:27 | Karma článku: 14.94 | Přečteno: 600 |

Jiří Růžička

Naštvaní lékaři ještě zdaleka neřekli svoje poslední slovo

Praktičtí lékaři svou stávkou opět obnažili ránu, kterou krvácí naše zdravotnictví. Obávám se ale, že tentokrát rána začne hnisat a lékaři přitvrdí.

21.10.2017 v 21:48 | Karma článku: 6.24 | Přečteno: 205 | Diskuse

Ervín Dostálek

Kam až došla fraška z veřejnoprávního kanálu a soustředěný permanentní atak i prasárna?

Počátkem června já, psavec evropypoznávacích blogů, poprvé "smočil péro"v otázce politické:"Co je tohle za prasárnu" k příloze-pamfletu novin Žlutá republika.Pak jsem se ozval na přelomu prázdnin k ataku a frašce v TV. A co dnes?

21.10.2017 v 21:42 | Karma článku: 14.58 | Přečteno: 832 | Diskuse

Oto Jurnečka

Nějak bylo, nějak bude a já myslím že takhle:

Zkusím trochu předcházet událostem a zaprognostikovat si jak dopadne povolební vyjednávání. Jsem přesvědčen, že řešení je blíž, než bychom z výroků zúčastněných hádali.

21.10.2017 v 21:06 | Karma článku: 15.69 | Přečteno: 585 | Diskuse
Počet článků 97 Celková karma 16.80 Průměrná čtenost 536

Chodím rodným městem a dívám se za vrata...



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.