Taky jsem jezdil, tedy byl jsem vyslán rodiči, hnědý papírový kufr, vešel se ve stanu pod postel,jo je to dávno. Jedno je jistý, později mě to poznamenalo,bo jsem založil svůj turistický oddíl a naše základna v Hoštce u Tachova se na nás vždy těšila.

Pak jsem byl jako vedoucí delegace (málokdo mluvil třemi jazyky) několikrát na zahraničních táborech a vždy mě těšilo, že ve srovnání s jinými zeměmi jsme měli super program a i děti, jo je to dávno a zůstaly jen prima vzpomínky, karma za ty vaše