Už jsem zase na Jágra. A co vy?
Nikdy v životě by mě nenapadlo, že mi bude scházet holič. Kdyby mi někdo v patnácti řekl, že za půl století taková situace nastane, tak bych jenom pohrdavě hodil hárem, zapálil bych si tvrdou Spartu a její kouř bych mu foukl do ksichtu. Proč? Protože dlouhé vlasy byly v -nácti to nejcennější, co jsem měl. Byl to styl i revolta, ale… To všechno odnesl čas.
Zvykl jsem si a respektuji mladíky s dobrovolně dohola vyblýskanými lebkami, ale… Sympatičtejší mi jsou kluci s loknami na lopatky. Jak já jim závidím… To všechno je pryč, ale… Současná prekérní situace je důvodem, že mi na mysli vytanulo několik vlasatých vzpomínek.
Moji rodiče nebyli s mými stále delšími a delšími vlasy dvakrát nadšeni, ale… Na rozdíl od kamarádova radikálního otce havíře, který svůj názor na dlouhé vlasy vyjádřil tak, že jednou v noci, po návratu z hospody, mého kámoše ve spánku ostříhal – no spíš opižlal, mlčeli. A protože mlčení je souhlas, tak jsem to zneužíval. Jednou jsem chtěl džíny do zvonu, podruhé zase tzv. roury a maminka s láskou a pochopením šila. Módní důchodky mi vyzdobila lemem z fialového leskima a na jejich zipy přidala bambulky. K tomu mi vypasovala snad o pět čísel větší dvouřadový ajzboňácký kabát a takto oháknut jsem vyrazil do světa. Ale…
Svět se točí, točí, točí a voda padá, padá, padá… Vojna mi ukázala, zač je toho loket, ale... Mé uši, které několik let neviděly světlo, se po důkladném ostříhání vojenským holičem – v civilu zahradníkem cítily sprostě nahé. To se jim nelíbilo, šíleně opuchly a puchýře popraskaly. Šel jsem na ošetřovnu, kde jsem byl nejprve za exota, protože maroda s opuchlýma ušima tam ještě neměli, ale… Diagnóza vojenského felčara byla milosrdná: „Tady máš mastičku na ty tvoje plachty. A jakmile bude svítit sluníčko, tak nesmíš ven!“ a hurónsky se smál. A já se každý den ráno modlil, aby bylo hezky.
Po návratu do civilu, jsem se s nadšením opět vrátil ke kořenům resp. k filozofii dlouhých vlasů. A protože jsem měl vlasy rovné jako pravítko, napadlo mě dát si tzv. trvalou. Kamoška pracovala v kadeřnickém učňovském středisku a tak si mě holky v rámci praxe vzaly do parády. A daly si záležet… Když jsem se z jejich spárů dostal, vypadal jsem jako drahý pudl. Jindy jsem zase seděl s natáčky na hlavě pod sušákem vedle starostlivé sousedky a četl si Žena a život. Ještě než jsem přišel domů, tak celý panelák, včetně mých rodičů, věděl, že jsem asi nějakej divnej, ale…
Roky přibývaly a vlasy ubývaly a s úderem čtyřicítky, jsem prý konečně dostal rozum a došel k názoru, že k životu není nutné mít půl metru dlouhé vlasy. A od té doby chodím pravidelně čtvrtletně k holiči, ale… Nutno dodat, že s odporem. Vždycky když sedím na holičském křesle, tak si pod vousy nostalgicky broukám Mišíkovu Stříhali dohola malého chlapečka...
Teď máme konec března a podle plánu jsem to měl mít už dávno za sebou – tak to mi moc nevyšlo. Když jsem se dneska ráno česal a podíval se do zrcadla, tak kromě toho, že jsem se lekl a toho kmeta v zrcadle pozdravil, jsem zjistil, že už zase začínám mít vlasy, jako Jarda Jágr v devadesátkách – "hustou" kštici do čela a vzadu deku až přes límec. Jak jste na tom vy?
P.S. "Dám se ostříhat na Babiše," napadla mě farizejská myšlenka, jak se zbavit kadeří, ale... To se musím pana premiéra zeptat, který lazebník má otevřeno i ve stavu nouze.
Luboš Chott
Moje divadelní cesta z Kladna do Strakonic aneb Mé divadelní pětiletky
Jižní Čechy mám rád – s klukama jsme tam jezdili na čundr na různá místa, ale do Strakonic nikdy. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že tam jednou budu hrát divadlo, tak bych se mu asi vysmál. Ale... Nikdy neříkej nikdy.
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Tady je Volfovo!
Se zvědavostí sobě vlastní, jsem na streamu shlédl 16. zasedání zastupitelů města Kladna, ale... Žádné překvapení se nekonalo. Primátor Volf v duchu, že zasedání městského zastupitelstva není žvanírna, rázně umlčoval opozici, ale...
Luboš Chott
Paní předsedkyně Sněmovny ČR, postavte neukázněné poslance a poslankyně ke zdi!
Sledování televizního přenosu z Parlamentu ČR, je „zážitek". Viděl jsem „elitu“ národa, která se chovala, jako nevychovaní spratci! Doufal jsem, že se změnou vedení Poslanecké sněmovny se vystupování zákonodárců zlepší, ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kladenský zázrak! Romský nájemník dostal výpověď!
Nikomu, bez ohledu na rasu, vyznání či pohlaví, nepřeji, aby přišel o střechu nad hlavou, ale... Když dotyčný neví, co to znamená mít dobré sousedské vztahy s ostatními nájemníky, tak musí přijít domluva a když nepomůže, tak trest!
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kačce o zdražení kladenské vody raději ani neřeknu
A je to tu zase! Zdražení vody v roce 2022 skoro o 7 % tj. o 7,50 Kč. Naší vody, kterou kladenští politici zaprodali cizákům z Veolie! „Díky" nim zaplatíme vodné a stočné za 1 kubik pitné vody šílených 115,39 Kč. Jak dlouho ještě?
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Rebelské Kladno slaví Vánoce
Navzdory vládním nařízením se u nás na Kladně Vánoce slaví se vším všudy – tedy až na svařák, ale... Nechybí stánky, ani slavnostní rozsvícení vánočního stromu – letos máme moc pěkný a do 30. prosince je připravený kulturní program.
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kostelní kladenské kluziště
Nejsem nepřející a kdyby na to přišlo, tak bych si, i v mém pokročilém věku, obul staré kanady a hupnul na led, ale... Nehupnu! Proč? Protože jsem letitým odpůrcem vánočního kluziště, které se neuctivě mačká na kladenský kostel.
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Sněhulák postavený na hlavu?
Nejsem nevděčný, naopak jsem rád za vánočně vyzdobené kladenské ulice. Pamatuji, když jsme předvánoční čas poznali snad jenom podle ještě delších front než jindy, takřka na cokoliv. A o neonech v ulicích, se nám ani nezdálo, ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Bojím se, že klece na popelnice nepořádek nevyřeší!
Nepořádek kolem kontejnerů na komunální odpad je problém. Ve svém článku v Měsíčníku kladenské radnice, se k tomu vyjádřila náměstkyně primátora Petra Melčová. Řešení a možné zlepšení situace vidí v klecích na popelnice. Ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kluziště na Kladně ano, ale…
„V Českých Budějovicích, by chtěl žít každý,“ je slavná cimrmanovská hláška. Já třeba kvůli rovnému náměstí Přemysla Otakara II., na kterém mají každou zimu pěkné kluziště. I na Kladně máme kluziště, letos dokonce dvě, ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kladenský primátor konečně bouchl do stolu
Nevím, co přimělo kladenského primátora Volfa k tomu, že se rozhodl pro reorganizaci městské policie. Možná stížnosti občanů na rušením nočního klidu či osobní zkušenost s tímto problémem nebo blížící se komunální volby? Ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kladno opraví zdevastované obecní byty, ale...
Město Kladno chce jít příkladem a novým nájemníkům předávat obecní byty v takovém stavu, aby do nich, po nastěhování, nemuseli investovat tisíce. Zřejmě očekává, že ti, kteří městské byty opouštějí, se budou chovat také tak. Ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb kladenské revizory/ky MHD prý zaměstnává radnice
Aby kontrolu jízdních dokladů cestujících v kladenských mandelinkách prováděl sám dodavatel dopravních služeb, se prý radnici, coby jejich objednavateli, nezdálo dost důvěryhodné a tak prý revizory/ky zaměstnává město. Ale...
Luboš Chott
Nahoře bez do autobusu ano či ne?
Omlouvám se za sexistický titulek, ale... Na titulku záleží čtenost článku. Tím nahoře bez jsem myslel ústa bez respirátoru. Ač důchodce, nepovažuji se za poslušnou ovci, ale... Jsem tzv. stará škola, takže respektuji nařízení, ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Špendlíky už netáhnou
Jako kluci z Nového Kladna jsme měli přehled o tom, co v které zahradě roste a kdy bude čas sklizně – někdy nás při polním pychu nachytali domácí nebo hlídač a jednou také policajt. Vděčným ovocem tehdy byly i tzv. špendlíky, ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kožovka a vápenky jsou ostuda kladenské radnice!
Kladno je dělnické město, které si díky Poldovce a šachtám užilo své století slávy, ale... Nyní, nebýt hokeje resp. slavné 68, by po něm neštěkl ani pes. Historických objektů je na Kladně pomálu i proto, že si jich nevážíme, ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kladenská (anti)koncepce rozvoje města
Pravidlo, že do poražených se nekope, v kladenské komunální politice neplatí. Neplatilo za exprimátora Jiránka a neplatí ani za primátora Volfa. Není nadto udělat z opozice blbce, třeba s pomocí tzv. Radničníku čili hlásné trouby.
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb K Dubí patří i Dříň a Na Šestém!
Začnu kde jsem se narodil, Nové Kladno byl můj světadíl a dětství ráj. Jak Atlantida zmizelo, jako Dubí štěstí nemělo – Hobitů kraj...
Luboš Chott
Prokrastinace, nebo jenom lenost?
Omlouvám se za nespisovnost, ale... U nás na Kladně říkáme odpočinku či pauze při nějaké činnosti voraz. A právě pauzičku neboli voraz, jsem si dal od psaní blogů, protože se mi nechtělo psát, ale... Po pár dnech jsem už chtěl, ale...
Luboš Chott
Mám rád Karlovarské rohlíky, ale…
Snad každý máme vzpomínku – někdo starší, jiný zase mladší, na nějakou pochutinu, na které ujížděl, nebo ještě ujíždí. Já to takhle mám s Karlovarskými rohlíky – dodnes si na jazyku dovedu vybavit jejich vláčnost a mastnotu, ale...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 303
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 496x