Buď osolte housky, nebo pekaře!
Myslím si, že každý člověk má alespoň malou, malinkatou úchylku. Ale co, když nikoho neobtěžuje… Měl jsem kolegyni a ta, co chvíli sáhla do šuplíku u svého psacího stolu
a ukousla si z táfličky bílé školní křídy. Nejprve se ozvalo rupnutí, jak se křída zlomila
a záhy křoupání, jak ji drtila mezi zuby, brrr… Ještě teď mi běhá mráz po zádech. Vadilo nám to a tak chodila mlsat za dveře. Nebo, na dětském táboře jsme měli vedoucího a ten jedl mýdlo. Běda, když jsme ho zapomněli ve sprchách, což se stávalo často, protože kluci, jak známo, mýdlo nepotřebují… No a já, abych pořád jenom neukazoval na druhé,
já sbírám bábovky, tedy přesně řečeno, formy na pečení bábovek, což prý není právě typicky chlapské hobby… Nebo si pravidelně k nedělní snídani vařím půllitru poctivého holandského kakaa a sním k němu pět čerstvých housek. A je mi potom skoro blaženě… Proč jenom skoro a ne úplně? K úplné blaženosti mi schází pár zrnek máku a krystalků soli… Už tušíte?
Je sice pravda, že tu a tam na pomakovanou a posolenou housku narazím, ale její umělecký dojem nic moc. Sem tam máček, sem tam krystalek soli, jako když pekaři ujede ruka... Ale jsa vycvičen totalitním zásobováním, kdy odpoledne už často nebyla na pultě ani kůrka, jsem to až donedávna neřešil a byl vděčný za housky, kterým důvěrně říkám holátka. Až tuhle…
Po návratu z nákupu jsem si prohlédl účet. Nedělám to jako terapii na nízký tlak, který
mi pohled na ceny zakoupeného zboží spolehlivě zvedne, ale jenom tak, ze zvyku. Dočetl jsem, zmuchlal účtenku a užuž ji chtěl zahodit, když v tom mě zbytky mé fotografické paměti upozornily, že na ní nebylo něco v pořádku… Rozbalil jsem tedy účtenku slisovanou do úhledné kuličky, za kterou by se nemusel stydět ani brouk hovnivál a znovu ji přelétl očima. V pravém sloupci, jsem mezi čísly neobjevil nic překvapujícího
a v levém… Zarazil jsem se, protože jsem se jako zákazník cítil zmaten. Na účtu stálo:
5 x houska makovaná a já jsem přitom do sebe právě ládoval úplné holátko bez jediného zrnka máku. No to mám dost! Co je to za pořádek? Kde se stala chyba? To je z lásky k Česku? Mlelo se mi v hlavě. Buďto je na účtu překlep v názvu produktu a správně mělo být houska nemakovaná, nebo tak nějak… Nebo je pojmenování uvedeno správně,
ale v tom případě… Ale to snad ne? V tom případě není na housce normou předepsané či recepturou určené množství máku a soli. Kde je pravda a kdo podvádí a jak ho za to potrestat, ptal jsem se sám sebe…
No, na useknutí zápěstí pravé ruky, jako to dělali zlodějům ve středověku, to nevidím. Středověk nám ale naštěstí zanechal i jiné tresty, které svůj výchovný význam také dobře plnily. Například při máchání nepoctivých obchodníků ve vodě se prostý lid pobavil a ostatní středověcí podnikatelé se poučili...
Už vidím, jak se senzacechtiví Kladeňáci srocují kolem kašny Svatého Jana Nepomuckého, ve které primátor v roli kata s pomocníky – úředníky ze živnostenského odboru, máchají „nebohého“ pekaře za to, že prodává nesolené a nepomakované housky. Lid se mu směje a pekař se dušuje, že už to nikdy neudělá. To by byla reality show, co říkáte? Mohla by ji v přímém přenosu vysílat veřejnoprávní televize. Star dance by jenom vystřídal jiný „tanec“ a Marek Eben by měl další kšeft... Asi si ten nápad nechám autorizovat. Nevíte o podnikatelích, politicích, úřednících, řemeslnících, kteří
by v této nekonečné reality show mohli vystupovat?
Luboš Chott
Moje divadelní cesta z Kladna do Strakonic aneb Mé divadelní pětiletky
Jižní Čechy mám rád – s klukama jsme tam jezdili na čundr na různá místa, ale do Strakonic nikdy. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že tam jednou budu hrát divadlo, tak bych se mu asi vysmál. Ale... Nikdy neříkej nikdy.
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Tady je Volfovo!
Se zvědavostí sobě vlastní, jsem na streamu shlédl 16. zasedání zastupitelů města Kladna, ale... Žádné překvapení se nekonalo. Primátor Volf v duchu, že zasedání městského zastupitelstva není žvanírna, rázně umlčoval opozici, ale...
Luboš Chott
Paní předsedkyně Sněmovny ČR, postavte neukázněné poslance a poslankyně ke zdi!
Sledování televizního přenosu z Parlamentu ČR, je „zážitek". Viděl jsem „elitu“ národa, která se chovala, jako nevychovaní spratci! Doufal jsem, že se změnou vedení Poslanecké sněmovny se vystupování zákonodárců zlepší, ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kladenský zázrak! Romský nájemník dostal výpověď!
Nikomu, bez ohledu na rasu, vyznání či pohlaví, nepřeji, aby přišel o střechu nad hlavou, ale... Když dotyčný neví, co to znamená mít dobré sousedské vztahy s ostatními nájemníky, tak musí přijít domluva a když nepomůže, tak trest!
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kačce o zdražení kladenské vody raději ani neřeknu
A je to tu zase! Zdražení vody v roce 2022 skoro o 7 % tj. o 7,50 Kč. Naší vody, kterou kladenští politici zaprodali cizákům z Veolie! „Díky" nim zaplatíme vodné a stočné za 1 kubik pitné vody šílených 115,39 Kč. Jak dlouho ještě?
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Rebelské Kladno slaví Vánoce
Navzdory vládním nařízením se u nás na Kladně Vánoce slaví se vším všudy – tedy až na svařák, ale... Nechybí stánky, ani slavnostní rozsvícení vánočního stromu – letos máme moc pěkný a do 30. prosince je připravený kulturní program.
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kostelní kladenské kluziště
Nejsem nepřející a kdyby na to přišlo, tak bych si, i v mém pokročilém věku, obul staré kanady a hupnul na led, ale... Nehupnu! Proč? Protože jsem letitým odpůrcem vánočního kluziště, které se neuctivě mačká na kladenský kostel.
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Sněhulák postavený na hlavu?
Nejsem nevděčný, naopak jsem rád za vánočně vyzdobené kladenské ulice. Pamatuji, když jsme předvánoční čas poznali snad jenom podle ještě delších front než jindy, takřka na cokoliv. A o neonech v ulicích, se nám ani nezdálo, ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Bojím se, že klece na popelnice nepořádek nevyřeší!
Nepořádek kolem kontejnerů na komunální odpad je problém. Ve svém článku v Měsíčníku kladenské radnice, se k tomu vyjádřila náměstkyně primátora Petra Melčová. Řešení a možné zlepšení situace vidí v klecích na popelnice. Ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kluziště na Kladně ano, ale…
„V Českých Budějovicích, by chtěl žít každý,“ je slavná cimrmanovská hláška. Já třeba kvůli rovnému náměstí Přemysla Otakara II., na kterém mají každou zimu pěkné kluziště. I na Kladně máme kluziště, letos dokonce dvě, ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kladenský primátor konečně bouchl do stolu
Nevím, co přimělo kladenského primátora Volfa k tomu, že se rozhodl pro reorganizaci městské policie. Možná stížnosti občanů na rušením nočního klidu či osobní zkušenost s tímto problémem nebo blížící se komunální volby? Ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kladno opraví zdevastované obecní byty, ale...
Město Kladno chce jít příkladem a novým nájemníkům předávat obecní byty v takovém stavu, aby do nich, po nastěhování, nemuseli investovat tisíce. Zřejmě očekává, že ti, kteří městské byty opouštějí, se budou chovat také tak. Ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb kladenské revizory/ky MHD prý zaměstnává radnice
Aby kontrolu jízdních dokladů cestujících v kladenských mandelinkách prováděl sám dodavatel dopravních služeb, se prý radnici, coby jejich objednavateli, nezdálo dost důvěryhodné a tak prý revizory/ky zaměstnává město. Ale...
Luboš Chott
Nahoře bez do autobusu ano či ne?
Omlouvám se za sexistický titulek, ale... Na titulku záleží čtenost článku. Tím nahoře bez jsem myslel ústa bez respirátoru. Ač důchodce, nepovažuji se za poslušnou ovci, ale... Jsem tzv. stará škola, takže respektuji nařízení, ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Špendlíky už netáhnou
Jako kluci z Nového Kladna jsme měli přehled o tom, co v které zahradě roste a kdy bude čas sklizně – někdy nás při polním pychu nachytali domácí nebo hlídač a jednou také policajt. Vděčným ovocem tehdy byly i tzv. špendlíky, ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kožovka a vápenky jsou ostuda kladenské radnice!
Kladno je dělnické město, které si díky Poldovce a šachtám užilo své století slávy, ale... Nyní, nebýt hokeje resp. slavné 68, by po něm neštěkl ani pes. Historických objektů je na Kladně pomálu i proto, že si jich nevážíme, ale...
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kladenská (anti)koncepce rozvoje města
Pravidlo, že do poražených se nekope, v kladenské komunální politice neplatí. Neplatilo za exprimátora Jiránka a neplatí ani za primátora Volfa. Není nadto udělat z opozice blbce, třeba s pomocí tzv. Radničníku čili hlásné trouby.
Luboš Chott
Chodím městem a dívám se za vrata aneb K Dubí patří i Dříň a Na Šestém!
Začnu kde jsem se narodil, Nové Kladno byl můj světadíl a dětství ráj. Jak Atlantida zmizelo, jako Dubí štěstí nemělo – Hobitů kraj...
Luboš Chott
Prokrastinace, nebo jenom lenost?
Omlouvám se za nespisovnost, ale... U nás na Kladně říkáme odpočinku či pauze při nějaké činnosti voraz. A právě pauzičku neboli voraz, jsem si dal od psaní blogů, protože se mi nechtělo psát, ale... Po pár dnech jsem už chtěl, ale...
Luboš Chott
Mám rád Karlovarské rohlíky, ale…
Snad každý máme vzpomínku – někdo starší, jiný zase mladší, na nějakou pochutinu, na které ujížděl, nebo ještě ujíždí. Já to takhle mám s Karlovarskými rohlíky – dodnes si na jazyku dovedu vybavit jejich vláčnost a mastnotu, ale...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 303
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 496x